Říjen 2012

Náramek

26. října 2012 v 17:37 | Bibi |  Moje vyrobené šperky
Objednala jsem korálky a už přišly. Takževyrobyla myslím hezký náramek.

Moje narozky

25. října 2012 v 21:17 | Bibi
Tak se mi konečně blíží narozky. Slavit budu v neděli 28. října, ale jinak mám narozky 29. října. Už se nemůžu dočkat. Oslavu narozenin nemám, ale mě to vůbec nevadí. A popravdě řečeno se nejvíce těším na dárky. To dá rozum. Takže až přijdu domů, tak nebudu delší dobu na blogu, ale vrátím se.

Něco je špatně...

25. října 2012 v 20:59 | Bibi |  Témata týdne
Někdo může říct "něco je špatně". Další může říct "něco tu nehraje". Ale já bych řekla "já jsem z toho jelen." Každý to vezme jinak, ale já to beru tak, že každý má jiný přístup ke slovu a jiný přístup k lidem. Když si řekneme "Něco je špatně" tak to v podstatě znamená, že se nám něco nezdá. Něco...něco... něco je prostě špatně. A když potom zjistíme, co je špatně, jsme naštvaní a hned se zhoršuje nálada. Tkhle to asi beru já Smějící se

Notový program

17. října 2012 v 17:35 | Bibi
Chtěla bych se zeptat, jestli jde stáhnout nějaký notový program, do kterého bych mohla a psát a následně by mi přehrál co jsem složila. Jestli nějaký existuje, tak jaký je dobrý?
Předem moc díky


Papinovi kouzelné fazole

10. října 2012 v 18:43 | Bibi |  Pohádky pro nejmenší
Taktady nějaká pohádka pro menší děti. Psala jsem jí s láskou. Bohužel je konec trošku uspěchaný, takže je to takové zrychlené, ale i tak si myslím, že je to pěkná pohádka.Tady je:

Papinovi kouzelné fazole

Kdysi dávno za horou Řípem žil chlapec jménem Elsin. Byl velmi chudý, ale za to měl velice dobré srdce. Každý den chodil do školy. Měl nejlepší známky z celé školy, ale všichni mu je záviděli. Když jednou (jako každý den) přišel do školy usmála se na Elsina jedna holka. Elsin si pomyslil "Co je to za holku? Určitě si o mě myslí, že jsem nafoukanec s dobrými známkami." Holčička k němu však přistoupila a začala se ho vyptávat jestli je opravdu nejlepší ze školy a jestli se rád učí atd. Když jí Elsin na všechno kývnul, tak si holčička sáhla do kapsy a vytáhla čtyři malé fazolky. "Jsou to Papinovi kouzelné fazole." Řekla Elsinovi holčička. "Splní ti každé přání." Řekla ještě radostněji holčička. " A však, co já s nimi?" řekl lítostně Elsin. "Já žádná kouzla nepotřebuji. Maminku a tatínka rád mám a oni mají rádi mě. Tam bych opravdu nic neměnil." Holčička se začervenala a odešla. Elsin celí den přemýšlel o tom, co by mohl změnit. A když přišel domů, tak ho napadlo, že by mohl změnit to, aby na něj všichni nebyli už tak zlí. Tak si to přál. Druhý den byla jedna fazole pryč. Když přišel do školy celý nedočkavý jak to jeho přání zapůsobilo byl doslova nadšený! Všichni se motali jen kolem Elsina. Dokonce se Elsin i snažil se někdy trochu schovat, aby se na něj pořád někdo nelepil. Ubyli dva týdny od Elsinova prvního přání. Z Elsina se stala školní hvězda. Bohužel mu ta sláva připadala po dvou týdnech až příliš málo. Tak si přál být hrdinou. A druhý den byla další fazole ztracená. Ve škole byl prohlášený za hrdinu. I když nikdo nevěděl, co vlastně zvládnul. Po týdnu mu ale být hrdinou připadalo trapné. A tak si přál být prohlášený za nejstatečnějšího kluka z celého kraje. A tak když se druhý den podíval na svůj stůl, kde si nechával své kouzelné Papinovi fazole zbývala už jenom jedna fazolka. A když přišel do školy byli všude plakáty s fotografií Elsina. Nebylo tam ale napsáno "Nejstatečnější kluk z celého kraje", ale "Nejhorší kluk ze školy." Za celé ty tři týdny se Elsin zajímal jen o to, aby byl ten nejhezčí kluk z celé školy. Za to se ale neučil a tak nemohl mít ani dobré známky. Poklesl tak nízko, že se s ním už nikdo nechtěl bavit. Jenže tu byla ještě ta holčička. Přišla k němu a řekla: "Elsine, začni se soustředit na důležitější věci, než je móda, úžasnost a další nesmyslné věci. Ty fazole jsem ti dala proto, abys s nimi zacházel dobře a ne proto, abys začal myslet na něco jiného! Začínám si myslet, že jsem ti je neměla dávat." Zalykala se. Pokud chceš pomoct, tak do zítřka zasadíš tu poslední fazoli, co máš u sebe v pokoji na stole. "Moment, jak víš že jí mám na stole?" Překvapil se Elsin. " No víš, tak trochu tě špehuji" začervenala se holčička. "Tak tedy, vezmeš ji a do zítřka jí zasadíš! Vyroste z ní strom. A z toho stromu si utrhneš jeden lísteček. Budeš si přát, aby se to všechno vrátilo ke starému." Elsin přikývnul a udělal to co mu holčička řekla. Druhý den přišel do školy a všechno bylo při starém. Elsin moc poděkoval. Z holčičky se stala Elsinova žena a tak se měli rádi. Elsin už jí neříkal holčičko, ale Markétko. A tak na tom světě žijí a jestli nežijí, tak tu po nich zůstal alespoň tenhle příběh.

To je moje!

10. října 2012 v 15:57 | Bibi |  Témata týdne
To je moje! Já toto téma vzala jako úžasnou příležitost vám konečně něco o mě povědět.
Mezi moje oblíbené knížky ptří všechny díly "Harry Potter". Stejně jako všechny filmy "Harry Potter" se mi moc líbí. Jak tak vyrůstám, tak začínám být víc tajemnější a víc si toho nechávám pro sebe. Opakuji To je moje! Momentálně nejradši píšu a vytvářím. Je toho tolik, co ráda dělám, ale co se týče školy mám ráda velký odpočinek. Kdybych měla vymyslet ještě něco jiného, co bych měla napsat k článku To je moje, tak bych asi hodinu přemýšlela a asi bych se nedomyslela. Je těžké si vždycky rozvrhnout o čem psát. Když ale potom máte v sobě hodně informací, tak je to rychlé na psaní. (Teda alespoň u mě). Jenomže teď už nevím co dál napsat.:)

Knihovna

10. října 2012 v 15:45 | Bibi
Co bych tak za dnešek a včerejšek mohla napsat? Co jiného, než samozřejmě to co se mi stalo. Přespávali jsme v městské knihovně. Téma byli skřítci a víly. Knihovnice nás rozdělili do dvou skupin. Jedna skupina šla nejdřív malovat a druhá hrála hry. Bylo opravdu moc příjemné, že knihovnice nakoupily ještě nějaké třpytky, takže mě vznikl moc pěkný obrázek. Ale určitě znáte i děti co si zaberou co nevíc třpytek a glitrů, že to pak mají přeplácané. Já jsem to těmi glitrami prostě jenom ozdobila a ne, že bych glitrami vybarvila celý obrázek. Na konec se ke mě všichni chodili koukat, jak mám pěkný obrázek. No, asi s nimi souhlasím, že se mi ten obrázek povedl :D.
Když měli všichni hotové obrázky, tak jsme šli hrát hry. A bylo to velmi legrační. Každý si vylosoval lístek. (Někdo měl červený, modrý, zelený, nebo žlutý.) Potom paní knihovnice postupně losovala lístečky. Když vytáhla modrý lístek, tak se všichni, co mají modrý lístek v ruce posunou o jeden sedák do předu. Jo, zapoměla jsem napsat, že se sedí v kruhu na nějakých sedácích. A všichni si musí pamatovat kde seděli před začátkem hry. Takhle se všichni pohybují všichni do konce hry. Ten, kdo se jako první dostane na to své místo kde seděl, tan vyhrává. Ale není jednoduché zvítězit, protože když na vás někdo sedí, tak se nesmíte hnout.
Potom jsme šli hledat poklad. Byli čtyři skupiny a nejdřív jsme museli najít lístečky naší barvy a z nich složit větu, kde je schovaný poklad. Naše skupina byla první a tak jsme šli hledat poklad. (Poklad byl ve sklepě.) Hledali jsme hrnec, ale nic jsme nenašli. Na konec to u nás našla jedna moje kamarádka a šli jsme si rozdělit poklad. Poklad jsem rozdělovala já, protože jsem byla kapitánka. Já sama jsem si nechala nejmíň z celé naší skupiny. I když mě to bylo hodně líto, tak jsem to na sebe nenechala znát a užívala jsem si.
Když už všichni našli poklad, tak jsme se byli podívat na film. Všichni jsme si vybrali "S tebou mě baví svět". Všechny malé děti postupně odcházeli do postelí, protože je to nebavilo. No, já jsem asi po 45 minutách odešla taky, protože to nebylo moc slyšet a protože tam pořád někdo mluvil.
Po filmu šli všichni spát. Já se jako vždycky snažila co nejdéle neusnout a byla jsem pevně jistá že neusnu, ale svoje přání jsem si bohužel nesplnila. Usnula jsem hned po dvou hodinách. Ani nevím, jak to, že jsem nevydržela vzhůru tak dlouho. Asi proto, že tam byla nuda.

P.S. Psala jsem v Neděli 7.10. A dneska dopisuji, takže se moc omlouvám za spoždění

Bájné bytosti

3. října 2012 v 15:45 | Bibi |  Vlastní témata
Jak už všichni víme, bájné bytosti jsou např.: víly, obři, vodníci a další vymyšlené bytosti. Jako malá jsem na bájné bytosti věřila, ale postupem času jsem přestala věřit. Já bych ale řekla že je to CHYBA! Velká CHYBA! Protože když nevěříme na bájné bytosti, tak potom přestáváme věřit mnoha dalším věcem. Hlavně už nemáme takovou představivost a když vám někdo řekne: "Takže, do zítřka si uděláte příběhy. VYMYŠLENÉ! A co vy na to? Těžce potom doma přemýšlíte o různých věcech. A na víc, není to krása? Aspoň na chvilku si představit jaké by to bylo, kdyby naši zem navšítivili přátelští obři. Já už konečně začala věřit. Celý život je potom snadnější a zábavnější. Lidé mají lepší náladu a všichni jsou slušnější. Ach jo. Kéž by to bylo i doopravdy. Ale vím, že i když jsou někteří lidé velmi sprostí a používají vulgární slova, tak stejně je to náš svět a já si ho budu stejně jako čtvrtina lidí na téhle zeměkouli vážit.!

1. Témata

2. října 2012 v 20:36 | Bibi
Dnes již nestihnu nic moc napsat, tak aspoň píšu téma na zítřek a témata na do pátku. Zítra budu doma brzo a určitě se na počítač dostanu.
  1. Bájné bytosti
  2. Zoo
  3. Sladkosti
Jestli se vám nějaké téma nezdá, nebo si myslíte, že článek na nějaké téma bude nudný, tak pak mi klidně napište a já vymyslím nové téma, nebo mi můžete posílat návrhy na témata. Budu moc ráda.
Pro dnešek
Ahoj

Moje vlastní témata

1. října 2012 v 19:55 | Bibi
Tak jsem se rozhodla, že si vždycky dám na další den nějaké téma které druhý den napíšu. (Nebo aspoň se pokusím). Moje návrhy můžohodnotit v anketě, která bude vždy pod článkem. Samozřejmě mi také můžete psát vaše návrhy buď na e-mail (Zprávy autorovi), nebo do komentářů pod článek. Obojí mi udělá radost.

Snad to bude takhle lepší a přehlednější.